Z původní kroniky vlašimského sokola

První podnět k tělocviku dal ve Vlašimi přeložený berní praktikant Menzl, který v posledním svém působišti měl příležitost nahlédnouti v činnost sokolskou. Počal cvičiti, ale zcela volně, popudu k založení jednoty nedal.

Až v roce 1892 došlo k založení tělocvičné jednoty SOKOL v našem městě. Ale to je právě to paradoxní, že Sokol vlašimský nebyl založen stranou městskou, ale naopak byl podnikem strany knížecí. Do Vlašimě přišel podnikavý, mladý muž, advokát Dr. Václav Pittermann. Nebyl to člověk všední. Daleko širšího rozhledu většiny místních obyvatel, sám diletant v sochařství, jevil živý zájem o umění, psal i práce dramatické, byť ceny nevalné, i filosofický spis napsal, jako důkaz, všestranného zájmu. Agilní a podnikavý, byl štikou, kterou potřeboval vlašimské rybník. A tento muž nabádán studentem Vladimírem Chalupou, byl původcem a zakladatelem vlašimského Sokola, když byl před tím uvedl v život „Besedu“.

Oba spolky byly v místnostech na Knížecí, aby dán byl důkaz, že není pravdou, že jiné spolky nechtějí mít se šlechtickým hostincem nic společného.

První valná hromada byla dne 20. července 1892 v místnostech „Besedy“ na Knížecí za přítomnosti 28 členů.

Starostou byl zvolen Dr. Václav Pittermann, místostarostou Bedřích Vošahlík. Výbor sestával …

…

Při II. valné hromadě 16. ledna 1893 přihlásilo se 33 činných, 12 zakládajících a 12 přispívajících členů.

Stručně vlašimské historické milníky

20. 7. 1892	První valná hromada Tělocvičné jednoty Sokol Vlašim za účasti 28 členů.
29. 7. 1894	První veřejné cvičení Tělocvičné jednoty Sokol Vlašim za účasti 28 členů.
5. 3. 1899	Založen ženský odbor jednoty.
19. 7. 1914	Položení základního kamene ke staré tělocvičně.
30. 10. 1920	První promítání filmu jednotou v hotelu Na Knížecí a založení orchestru.
3. 7. 1921	Ve Vlašimi pořádáno župní cvičení.
16. 10. 1921	Založena odbočka jednoty ve Zdislavicích.
4. 12. 1921	Založena odbočka jednoty v Louňovicích.
1923	Domašínská pobočka jednoty se osamostatnila.
1927	Fotbalový odbor se osamostatnil.
7. 9. 1930	Slavnostní otevření nové sokolovny.
1957	Vlašimská tělovýchova byla násilně sjednocena do TJ Spartak, sokolský majetek byl vyvlastněn.
1967	Zahájena výstavba nového sálu v rámci výstavby sportovního areálu na pozemku původně vlastněném naší sokolskou jednotou.
29. 5. 1994	Oblastní slet sokolstva ve Vlašimi.
2000	Ukončen spor o restituční nárok T.J. Sokol Vlašim vůči městu Vlašim, a tudíž i TJ Spartak Vlašim. T.J. Sokol získal zpět svou původní tělocvičnu zvanou starý sál sokolovny, pozemky okolo sokolovny včetně volejbalového kurtu a cviciště toho casu využívané pro softbal. Navíc získal Sokol i nový sál sokolovny, který v průběhu let město vybudovalo na sokolském pozemku. Softbalový klub, stejně jako volejbalisté a další oddíly Spartaku přecházejí do nájmu nebo hledají náhradní plochy pro svou činnost.
2001	Byl založen softbalový oddíl - softbalový klub ukončil svou samostatnou činnost a přechází pod naši jednotu.
2002	Byl založen volejbalový oddíl - volejbal opustil Spartak Vlašim a přechází pod T.J. Sokol.
3.2003	Slavnostně otevřeno nové multifunkční hřiště s umělým povrchem na místě nohejbalového hřiště.
2003	Provedena oprava podlahy starého sálu za 150tis. Kč.
2006	Opravena z nejhoršího střecha nového sálu za 200tis. Kč z Fondu sportu a volného času Středočeského kraje.
2008	Střecha nového sálu izolována za 840tis. Kč z výtěžku Sazky poskytnutého ČOS.
2008	Provedena rekonstrukce volejbalového kurtu za 200tis. Kč z výtěžku Sazky poskytnutého ČOS.
2009	Provedena rekonstrukce podlah za 2 mil. Kč ze strukturálních fondů Evropské unie.
2011	Provedena výměna podlahy ve starém sálu za 1 mil. Kč po pojistné události - vyplavení.

Česká obec sokolská

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský ) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. Náčelník M. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví (Základové tělocviku). Ideovou sta» Náš úkol, směr a cíl uveřejnil v časopise SOKOL (1871). V roce 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka Klemeňa Hanušová.

Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé - starosta dr. Scheiner a náčelník dr. Vaníček - se stali organizátory nové čs. armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše . Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (©upčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další). Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila 'sjednocená tělovýchova' po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu.

Nová éra Sokola nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a zažívá i problémy generační. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) zhruba 1100 jednot a 190 000 členů. Skoro polovina dochází do sportovních oddílů, které přispívají k omlazení sokolských řad. Také do řídících orgánů nastupuje stále více mladých činovníků.

Nové formy prezentace. Sokol dnes nabízí veřejnosti program moderních pohybových aktivit formou netradičních akcí 'Takoví jsme dnes', pořádáním Sokolgymu, soutěží Euroteam aj. Česká obec sokolská spolupracuje s organizacemi, které mají ve svém programu 'Sport pro všechny' u nás i na mezinárodní úrovni (TAFISA, ISCA aj.) a sokolští cvičenci reprezentují ČR i na světových gymnaestrádách.

Převzato z materiálu České obce sokolské

Zajímavosti

Málokdo ví, že sokolský pozdrav "nazdar" pochází z doby obrození. Původně vyjadřoval přání zdaru,... aby se dílo dařilo,... přání na zdar počínání.

Sokol je název pro synonymum hrdinství za ušlechtilé lidské ideály. Pták sokol je dravec ušlechtilých vlastností, symbol síly, rychlosti, cti, čestného boje.

Slovo výlet je sokolský „vynález“ Možná vás překvapí, že zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi vděčíme i za tak běžně používané slovo, jako je výlet. Tyrš tento pojem zavedl v roce 1862 na základě symboliky, že si sokolové společně vylétávají za poznáním

Spartakiády si se Sokolem nespojujte Mnoho lidí má spartakiády mylně spojené se sokolským hnutím. První spartakiády ale uspořádala v roce 1921 levicová Federace dělnických tělovýchovných jednot. Po rozpuštění Sokola v roce 1952 se spartakiády staly gigantickými propagandistickými akcemi komunistické vlády. Na sokoly vybudovaném strahovském stadionu režim spartakiádami předváděl „radostný život při budování lidově demokratické Československé republiky“.